Rozhovor s Richardem Mückem

V kolika letech jsi začal se sportem? Hrál jsi jiný sport před nohejbalem? Případně provozuješ nyní i jiný sport?

Když mi bylo 8 let, tak jsem začal aktivně fotbal, a hrál až do svých 28 let, kdy jsem hrál 4. nejvyšší soutěž. Pak jsem  ze zdravotních důvodů musel se sportem přestat. Následný rok a půl jsem nemohl sportovat a pak už jsem se k fotbalu nevrátil a začal se více věnovat nohejbalu, který jsem do té doby bral jako doplňkový sport.

Je nějaké sportovní odvětví, které tě nikdy neoslovilo?

Nevadí mi žádný sport, hodně jsem jich vyzkoušel a snad jen ty extrémně rizikové nemusím. 

V kolika letech jsi začal s nohejbalem, kdo tě k němu přivedl a co tě na něm v prvopočátcích tvé kariéry zaujalo?

Začal jsem okolo 15-ti let a přivedl mě k němu můj otec, který ho pravidelně hrával. 

Na nohejbale mě zaujala jeho pestrost a menší nároky na fyzickou kondici a větší na techniku a chytrost. 

Co ti nejvíce pomohlo v tvém nohejbalovém růstu?

Myslím, že asi účasti na kvalitních turnajích a soutěžních utkání, kde se dalo něčemu přiučit a taky to, že jsem při nich hrál s větším nasazením, než při tréninku. 

V jakých klubech a soutěžích jsi působil?

1998 - 1999   TJ Jakubčovice
2000 – 2002   NK Otrokovice
2003 – 2005   TJ Jakubčovice
2006 – 2008   TJ Spartak Přerov
2010 – 2012   NK Hranice
2013 – 2020   NBC Vítkov

Jak se dostal k angažmá až v Otrokovicích? Jakou soutěž jste tam hráli?

Do Otrokovic jsem se nedostal náhodou. S jejich hráči jsme (TJ Jakubčovice) měli výborné vztahy. Oni jezdili pravidelně k nám na turnaje, vždy 2 - 3 trojice, často i s rodinami a my naopak k nim. Turnajem to většinou nekončilo...

Takže to prostředí jsem velice dobře znal, věděl jsem, do čeho jdu a byl rád za tuto novou zkušenost. Hrál jsem tam dva roky krajský přebor a vždy jsme patřili k tomu lepšímu.

Jsi v kontaktu s některými kluky z Hranic? Jede tam ještě nohejbal? 

V Hranicích se nohejbal už nehraje a je to škoda, protože tamní tréninky měly úroveň. Bavilo mě tam jezdit. Občas se někým potkám. Párkrát zkusili i restart, ale nikdy to nedopadlo...

Mohl bys více přiblížit angažmá v Přerově? V našem předminulém rozhovoru s Jiřím Skudříkem byl  tento moravský klub také zmíněn, potkaly se Vaše kariéry v tomto období?

V Přerově jsem s Jirkou odehrál jednu necelou sezónu, kterou jsem vlivem onemocnění musel přerušit. Škoda, asi bych tam hrál více, než jen dvě sezóny. Tam jsem cítil, že se můžu nohejbalově posunout. Po velké pauze a pozvolném návratu k nohejbalu už se mi nedařilo přemluvit tělo k nohejbalu na vyšší úrovni. Do toho přišly děti a i čas začal hrát proti mně. 

V našem kraji se konalo mistrovství republiky trojic v roce 2006, kde jsi hrál ve trojici společně s Jiřím Doubravou a Tomášem Erteltem za TJ Spartak Přerov. Přibliž fanouškům jak jste tam dopadli.

Tak na to mistrovství mám rozpačité vzpomínky, protože jsme měli dobrý tým a měli podle mě velkou šanci dojít možná i do finále. Ale nestalo se a já toho začal litovat, až po třech letech, kdy jsem se po nucené pauze vracel zpátky k trénování a věděl, že se k velkému nohejbalu už nevrátím a nebudu tak mít možnost se něco podobného pokusit. O to mě to více mrzelo, ale i tak dobrá zkušenost...

Vítězství nad Šacungem (pozdějším vítězem)  a těsná porážka s Modřicemi (celkově druzí) dávali velké naděje, ale trochu "smůly" nás zastavilo.

Jaký je tvůj největší nohejbalový zážitek?

Nemám nej.

Celý nohejbal je pro mě jeden velký zážitek :)

 Vzpomeneš si nějakého nohejbalového trenéra, který ti sedl?

 Nemůžu hodnotit, protože jsem trenéra neměl. Myslím tím opravdového trenéra, který by vedl systematicky tréninky a vše okolo.  Většinou se vše kolem nohejbalu dělo stylem udělej si sám, ale možná i proto mám nohejbal tak rád.

 Kdo byl nebo je tvým nohejbalovým vzorem?

Nemám žádné jméno, ale obecně si považuji hráče, kteří toho hodně dokázali a přitom stojí pevně nohama na zemi. 

Jaká je tvá nejoblíbenější disciplína?

Uvedu pořadí dle obliby:

1.  singl
2. dvojice
3. trojice na jeden dopad

Jaký je tvůj momentální nohejbalový cíl?

Dohrát každý další set ve zdraví :)

Co by jsi poradil mladším nohejbalistům v našem kraji, aby nohejbalově rostli?

Já neporadím, ale popřeji hodně štěstí při výběru nohejbalového klubu, který by je dokázal zaujmout a naučit tomuto sportu. Myslím , že v současné době v SMK takových moc není a to je všeobecně problém č.1.

Jaký je tvůj oblíbený povrch na kterém hraješ a oblíbený kurt v našem kraji?

Nemám oblíbený povrch, ale mám rád  jak se  povrchy mění a s tím spojenou potřeba ne změnu reagovat. V tomto je nohejbal specifický a to mě na něm baví.

V současnosti hraješ ve Vítkově, prozraď nám jak často trénujete v létě, v zimě? 

Já osobně, aktuálně asi 1x za 14dní, ale hrál bych asi i častěji, ale další sportovní aktivity a málo volného času mi toho více nedovolují.

Další sportovní aktivity? 

Asi před deseti lety jsem začal hrát tenis, účastním se i míčových sedmibojů, to mě hodně baví. Zkusil jsem i turnaj v plážovém nohejbale, taky dobré a aktuálně i stolní tenis, ten nahradil nohejbal, když se teď nemůže hrát.

Tvoje oblíbené jídlo a pití?

Mám rád drůbeží maso a ryby. Nejsem moc vybíravý, ale kuchyni mám rád jednoduchost. 

K pití nejraději domácí ovocné mošty a vína.

Vyjmenuj kterékoliv dva nohejbalisty na světě, se kterými by sis chtěl zahrát? (a ještě jsi s nimi nehrál)

Nikdo mě nenapadá, naskakují mi jen hráči, s kterými jsem hrál a už si s nimi nemůžu zahrát.

Vím, že tvoje děti také sportují, prozradíš nám něco ze soukromí, který sport dělají a jak se jim daří?

Mám dva kluky (13 a 10 let) starší hraje závodně tenis. V roce 2019 skončil na 5. místě na MČR družstev. Mladší se teprve hledá, zkusil  si fotbal, tenis, florbal, stolní tenis, ale zatím se ničeho nechytil pevně. Uvidíme, přál bych si,  aby oba našli zálibu v nohejbale, ale prozatím se mi to jeví dost nereálné :(

Jak se díváš na ženský nohejbal?

Proč ne…, ale na plážový volejbal se dívá mnohem lépe :)

Kdo z mladých hráčů v našem kraji by mohl v budoucnu hrát extraligu, vidíš někoho takového?

Vidím spíše, že v MSK nemůžou vzniknout hráči pro extraligu z důvodu malé hráčské základny a omezené možnosti kvalitního trénování. :(  Ač bych si přál opak, ale bude to stále obtížnější...)

Jak vidíš budoucnost nohejbalu v našem kraji? V minulosti hrávalo nohejbal mnohem více týmů než je to v současnosti.

 To souvisí s mojí minulou odpovědí. V našem kraji je nohejbal, až na málo výjimek bez nastupující generace a nemyslím, že by se to mohlo změnit.

Viděli jsme tě v letošním Superfinále, kde Vítkov hrál proti Výškovicím. Váš tým přijela podpořit početná fanouškovská základna, jak se ti líbila atmosféra? Co chybělo Vítkovu, aby odešel z tohoto zápasu jako vítěz? 

Superfinále byla dobrá změna oproti minulým ročníkům. Atmosféra byla hodně dobrá i přes to, že se hrálo v době plné omezení tak přišlo hodně diváků, což mě mile překvapilo.

Podle mě Vítkovu k vítězství chyběly asi větší zkušenosti všech hráčů. Máme hodně mladý tým a takto důležitý zápas a před tolika lidmi hráli všichni poprvé. Důležitý byl taky fakt, že jsme přijeli bez nahrávače a polaře a s šesti „smečaři“ hodně improvizovali. Soupeř naopak v nejsilnější sestavě, tak jak spolu již léta hrají. Vítězství jim přeji, protože si ho svým výkonem zasloužily.

Uvidíme Richarda Mücka v dresu Vítkova v příští sezóně?

 Nejspíše ano, prozatím lepší nabídka z jiných klubů nepřišla :) uvidíme

Co očekáváš od vedení KNS MSK, na co by se měli zaměřit?

Nové vedení za velmi krátkou dobu hodně zatraktivnilo soutěže družstev a webová prezentace dostala mnohem lepší podobu. Za což bych chtěl všem zúčastněným poděkovat.

Rezervy vidím v  již zmíněné práci s mládeží, ale to je těžký úkol a novému vedení ho vůbec nezávidím.